Nezařazené

Nejsem cvok! Pronásledovaný běloruský punker nastavuje zrcadlo Lukašenkově diktatuře

Posted

Soud s frontmanem kapely Mister X Igorem Bancerem, který probíhá v běloruském Hrodně, jistě není tak politicky významný jako proces s Viktorem Babarykem nebo Sergejem Tichanovským. Je významný jinak: řekl bych, civilizačně. Nastavuje zrcadlo celému postsovětskému způsobu uvažování, který dle Bancerova názoru zůstal sto let za opicemi…, tedy za Evropou.

Punková kapela Mister X existuje osmnáct let. Díky ní je Bancer (41) dobře znám na běloruské i evropské punkové a undergroundové scéně, s kapelou koncertoval i v Česku. Na první pohled je to typický potetovaný pankáč, který ale nepije alkohol, je otcem tří dětí a dlouhodobě se věnuje sociálnímu aktivismu.

Během loňských protestů byl Bancer zatčen celkem třikrát a odseděl si 18 dnů ve vězení. Mohlo by to pro něj tím skončit, přesto v něm represivní mašina státu vytušila nebezpečného ideového nepřítele. Tím se ostatně Bancer sám nikdy netajil: například k přestupkovému řízení, které se konalo 15. září 2020, se dostavil v růžovém tričku, s růžovou vlajkou, růžovou kšiltovkou a růžovou rouškou: „Chci hrdě chodit po ulicích a nerozhlížet se kolem, jako nějaká hyena. To lze dělat i v růžovém oblečení, proč ne. Ať si mě považují za gaye, je to takové osvěžující.“

Bancer byl 20. října 2020 už počtvrté zatčen a vzat do vazby na základě podezření z obnažování na veřejnosti. Skutečně zveřejnil na svém facebookovém profilu video, na němž během necelé minuty předvádí v již zmíněném růžovém oblečení mírně neslušný taneček před policejním autem a jeho řidičem. Video je uvedeno Igorovou potměšilou básničkou v angličtině:

Cause‘ he’s a hot cop!

Hottest cop on the disco scene!

People say that I’m a dancing machine!

Cause he’s a hot cop!

Hottest cop that you’ll ever see!

I bet you never meet a cop as funky as me!

Party, boogie, boogie, boogie, boogie, get on down!

Tato „událost“ se odehrála 5. září 2020. Právě toto video se stalo základem pro Bancerovo trestní stíhání. Momentálně se nachází ve vyšetřovací vazbě už přes čtyři měsíce, z nichž většinu času strávil na samotce. V rámci vyšetřování byl v prosinci poslán na psychiatrickou expertizu do Minsku, která potvrdila, že je duševně zdravý. Teprve 3. března 2021 začalo cosi, čemu se v Bělorusku říká soud a co ovšem se soudem v klasickém evropském smyslu – navzdory formálním náležitostem – nemá mnoho společného, protože v Bělorusku nezávislá justice neexistuje.

Bancerovo naprosto nezávislé chování a způsob vyjadřování ještě dodávají celému procesu (ten je neveřejný, novináři nemají povolení natáčet) na absurditě. Během prvního stání Bancer o sobě prohlásil, že se narodil v Sovětském svazu a že je světoobčan, v Bělorusku prý žije jen kvůli lockdownu. Svou vinu částečně uznal: „Jistě, má umělecká performance byla špatně načasovaná. Měl jsem počkat dalších padesát let, o které už beztak kulturně zaostáváme za Evropou. Ale já osobně těch 50 let nemám… Ano, tančil jsem, všem se to líbilo. To je vidět na videu, jak si to všichni užíváme: já, diváci a myslím si, že i poškozený.“

Zároveň ale odmítl, že by chtěl „svým penisem nabourat ústavní pořádek republiky“.

Hned na začátku procesu se Bancer vzdal obhájce na základě prohlášení, že „ústava mě hájí dostatečně“, myšleného pochopitelně ironicky. Obhajuje se tedy sám. Zde je přepis jeho rozhovoru s údajně poškozeným policistou, který Igora Bancera (samozřejmě na rozkaz svých nadřízených) zažaloval:

Bancer: „Jak dlouho jsem před vámi natřásal to své…, řeknu ‚slůně‘, abych Vám nepřivodil trauma?“

Policista: „Deset vteřin.“

Bancer: „A co přesně jste viděl? Klidně to řekněte, jsme tu všichni dospělí.“

Policista: „Pohlavní orgán.“

Bancer: „Konkrétně?“

Policista: „Penis.“

Bancer: „A kde jsem tedy měl svou ‚ledvinku‘?“ (Na videu je dost jasně vidět, že Bancerův rozkrok je během tance přikryt jeho „ledvinkou“.)

Policista: „To si nevybavuji. Můj pohled tam nesměřoval.“

Bancer: „Takže vaše pozornost byla zcela soustředěna na můj penis.“

(V tu chvíli v síni zazní smích, soudkyně upozorní přítomné, aby byli zticha a neusmívali se. Bancer s tím souhlasí: „Jasně, vždyť je to celé k pláči.“)

Po všech těch vylomeninách by málokdo čekal, že Bancer najednou vyrukuje se zcela vážně míněným prohlášením: „V souvislosti s evidentním politickým zabarvením mého stíhání a na znamení nesouhlasu se vším, co se odehrává v politickém životě Běloruska po 8. srpnu 2020, vyhlašuji ‚suchou‘ hladovku (tj. bez jídla i pití). To je podle mě jediný legální způsob, jak vyjádřit svůj protest proti negativnímu vývoji v mé zemi, kde žiji 41 let a kterou nehodlám ani navzdory pronásledování opouštět.“

To už k smíchu není: od 3. března se tedy Bancer vzdal jídla a pití. Hladoví už druhý týden a hodlá hladovět dál. Všichni jeho známí a přátelé tvrdí, že je tvrdohlavý a že své rozhodnutí neodvolá.

Je to o to absurdnější, že žádné požadavky (jako je zastavení stíhání, propouštění apod.) nemá. V narážce na youtube-kanál Sergeje Tichanovského Země pro život (mimochodem, Tichanovský byl zatčen také v Hrodně na předvolebním mítinku už v červnu 2020) Bancer oznamuje: „Chci organizovat Zemi pro smrt. Uvidíme, zda mě v této zemi nechají zemřít nebo ne. Když Země pro život moc nepochodila, možná bude má Země pro smrt úspěšnější?“

Je snadno prohlásit tyto výroky za výroky blázna, a to i navzdory psychiatrické expertize. Ve skutečnosti je Bancer „jenom“ důsledný nonkonformista, který se už léta angažuje v sociálním a antifašistickém hnutí a sám svému postojí říká „ultrahumanismus“. Kromě toho o sobě uvádí, že je velkým fanouškem britských Monty Pythonů.

„Kdybych žil na Západě, vyvolalo by moje chování maximálně úsměv, jenže v Bělorusku jsem považován za nepříčetného“, řekl v jednom ze svých posledních loňských rozhovorů. „Po celý život jen dokazuji, že nejsem cvok.“   

„Je moc svobodný, to se v naší zemi nesmí“, souhlasí Igorova matka Tamara Nikolajevna. Když během druhého stání viděla, jak je syn bledý a pohublý, snažila se mu jeho rozhodnutí rozmluvit, ale neúspěšně.

„Nejsem politický člověk,“ říká hudebník. „Odmítám politiku, jsem proti ní. Ale když si politika přijde pro tebe, nemůžeš jen sedět doma a sledovat na internetu, co se děje.“

Bancerovi za jeho čin hrozí až tři léta vězení. Pokud ovšem přežije hladovku a dočká se konce soudu, pak ten trest s největší pravděpodobností také dostane, protože běloruský stát podobné výstřelky neodpouští. Nesnáší, když ho někdo nebere vážně a zesměšňuje: ohrožuje to jeho „důstojnost držitele jediné pravdy“.

Na otázku, zda se nebojí smrti, odpovídá Bancer v jednom z dopisů z vězení: „Přežiju ve svých dětech a ve své tvorbě. To mi stačí, nejsem namyšlený.“

Další stání v procesu s Igorem Bancerem je stanoveno na 18. března 2021.

Poslat pohled podpory lze na adresu (dopisy jsou do věznic nedoručovány):

230 023, г. Гродно

ул. Кирова, 1. СИЗО № 1

Игорь Банцер

(článek převzat z Forum24.cz zde)